Žádné komentáře

Umřel tady někdo?

Tohle je článek pro vás všechny, co se mě na prohlídkách bytů a domů ptáte už mezi dveřma: „Umřel tady někdo?“ Je to článek veskrze nerealitní, byť s realitami velmi úzce souvisí. Tahle otázka ve mně vyvolává hodně emocí, většinou ne úplně pozitivních.

Ta otázka je vždycky stejná: „Umřel tady někdo?“ Ne „Zabili tady někoho?“ nebo „Spáchal tady někdo sebevraždu?“ ale „Umřel tady někdo?“

Vůči dotazu: „Stala se zde nějaká tragédie?“ vůbec nic nemám. To je v pořádku. Pro někoho je důležité, aby nežil v místě, kde se stala nějaká tragédie.

Moji milí čtenáři. Nevím, jaké jste věkové skupiny, vyznání, barvy pleti nebo národnosti. Protože čtete, tak pravděpodobně umíte číst, psát a umíte česky. Proto se vás mohu zeptat s klidným svědomím: „Umřel vám někdo?“

Umřít je nemilá povinnost každého z nás. Věřte mi, nevyhnete se tomu ani vy sami. Přemýšleli jste nad tím, jak by to mělo proběhnout?

Já třeba jo.

Nebylo to nic ve smyslu: „Hele, Toníku, blíží se to, tak žádný cavyky. Necháš se pěkně odvézt do nemocnice, pošleš všecky domů, aby tuhle smutnou chvíli nemuseli pamatovat do konce jejich dní a pěkně v klidu si tu umřeš sám, nastřelenej dost na to, aby ti to bylo celý jedno.“

Probíhalo to dost jinak.

Hlavně ať je to co nejpozději! Hlavně ať je u toho moje rodina, kterou miluji a je mým sobeckým přáním, aby měla dost sil mě na mé poslední cestě vyprovodit. Chtěl bych, aby to bylo v prostředí, kde se cítím dobře. Chtěl bych odejít s pocitem, že odcházím odněkud kde patřím a bez mě už to nikdy nebude stejné. Také bych chtěl odejít s pocitem, že odejít je v pořádku.

A tady to máte. Protože patřím domů. Doma je na Parcelníku. Parcelník je dům za hodně peněz a je mi úplně jedno, jestli po tom co umřu bude za míň. Tak Ať.

Proto na dotaz: „Umřel tady někdo?“ chci velmi často odpovědět: „Ano, já doufám.

Ať už to budete vnímat jako sebeabsurdnější pojetí, pro mě to znamená, že v tom místě to někdo měl rád, měl tam domov a umřel tam, protože se mu dostalo té pocty být jedním z mála kdo mohl umřít doma. Víte, kdysi bylo běžné, že lidi umírali doma. Dokonce ještě dlouho po jejich odchodu doma zůstali a byla tam s nimi i celá rodina. 

Je absurdní koupit starý dům a domnívat se, že v něm nikdo neumřel. Byt stejně tak. Mnohá sídliště stojí čtyřicet, padesát a množná i více let. Je velmi dobře možné, že každý, kdo v době jejich postavení měl 20+ mohl umřít právě doma. A třeba docela nedávno.

Není to dlouho co jsem přišel oba prarodiče. Děda svůj boj s nemocí prohrál doma. Na svou poslední cestu se vypravil ve svém nejmilejším oblečení, hladce oholený, upravený a klidem ve tváři. Měl obrovské štěstí, protože bez obětavosti rodiny by se na ni vypravil v bílém andělíčku.

Položení otázky „Umřel tady někdo“ vnímám jako neúctu k člověku, k životu i k místu.

Zkuste si příště vzpomenout na tyto řádky, podívat se na to jinou optikou a odpovědět si sami: Doufám, že ano a doufám, že tu výsadu budu mít také.“

Za všechny naše zemřelé Vám slibuji, že pokud se v nemovitosti nestala žádná tragédie, určitě Vás nebudou chodit strašit. Pokud by mohli cokoli udělat chodili by s vděčností navštěvovat své pozůstalé.

Žádné komentáře

Je možné, že máte na finančáku část daně?

V případě, že jste jakou prodávající a současně plátci DPH zaplatili daň z nabytí nemovitáých věcí ze smluvní ceny včetně DPH upozorňujeme Vás, že nyní můžete podat dodatečné daňové přiznání a požádat o vrácení části daně z nabytí nemovitých věcí. Dříve se totiž tato daň z nabytí u prodávajícího (plátce DPH) vypočítávala z ceny včetně DPH.

Jak jsme již upozornil – viz článek „Průlomové rozhodnutí Nejvyššího správního soudu“  – toto již neplatí.

Včera vydalo Generální finanční ředitelství (GFŘ) tiskovou zprávu, kde se mimo jiné uvádí, že pro období  od 1. 1. 2014 do 31. 10. 2016 bude finanční správa nově akceptovat jako základě daně z nabytí cenu bez DPH.