Žádné komentáře

Lokalita aneb hledání svatého grálu

Dobrá nebo špatná? To je častou otázkou mých zákazníků. Ani jedno. Vnímání lokality je velmi individuální a nelze říct, že je lokalita dobrá nebo špatná. Každá má svá pro a proti. Přece jen si můžete vybrat správně a uvážit velké množství vstupů (ovzduší, povodně atp vnímám za základ a za jasné, tím se zabývat nebudu).

Nemyslím, že to, co říká makléř je ten pravý vstup, kterého byste se měli držet. A Google ve Vaší lokalitě taky nebydlí.

Procházka je zadarmo a vydá za všechny peníze?
Projděte se. V tuto chvíli se nemusíte nikoho na nic ptát. Oko vidí. Doporučuji návštěvu lokality uvážit v těchto termínech:

  • všední den odpoledne v pěkném počasí, protože lidé, které byste nemuseli chtít za sousedy vylezou ven,
  • v sobotu, protože lidé mají volněji a také odhalíte v lokalitě pohyb lidí, kteří tam nebydlí (exponovaná místa v blízkosti sportovních hal, dětských atrakcí či nákupních center mohou vypadat právě o víkendu úplně jinak),
  • v neděli, protože i ti, kteří celé týdny pracují a v pátek vypadnou na chatu se prostě někdy musí vrátit domů,
  • v době konání významné akce. To vysvětlovat netřeba.

Vizuální kontrola.
Má smysl se pořádně dívat i v bezprostřední blízkosti od vysněného působiště. Podívejte se na tato místa:

  • Chodby. Projděte dům pěšky shora dolů. Lenoši mohou nahoru výtahem. Udělejte si představu o dění na chodbách, o stavu společných prostor. Mnoho napoví všudypřítomné vzkazy sousedů na vývěskách. (Ty největší pecky někdy v budoucnu v článku).
  • Sklepy. Chtějte vidět, jak to vypadá ve sklepech. Dále analogicky s chodbami.
  • Okolí nejbližšího obchodu. Pěkné udržované místo nebo parkoviště plné narkomanů a opilců?
  • Nejbližší zastávka MHD. Podobně jako u obchodu.

Stará dobrá Kelišová.
Prostě se zeptejte souseda. Chcete utratit všechny úspory nebo se do smrti zadlužit. Co na tom, že si budete na pár minut připadat jako pitomci. Nestyďte se. Uděláte pro sebe jen dobře.


Poznámky pod čarou, kterou nemusíte číst:

Já například věděl před koupí domu, že nevyjedu v zimě do kopce, že je tu nejlepší pivo široko daleko, že soused je rozvedený a má děti, že tu budu komáři od rybníka a psinec je slyšet na kilometry daleko. Legrační je, že jsem se na nic neptal. Jen jsem řekl, že bych chtěl koupit „ten“ dům.

Když jsem kupoval byt, věděl jsem, že starej „Kachťa“ byl mistr zedník, že „Lucky Luky“ mi bude hulit do oken obýváku a nesnesitelně vyhrávat. Věděl jsem, že domovnice je jak z písničky od Visáčů a se sousedy nikdy se na ničem v domě nedomluvíme. Naštěstí platila jen ta domovnice.